... Rio Botičo...

      Dlouhá léta jsem odolával a dokonce tvrdil, že tuhle stoku já nikdy nepojedu. Už to vypadalo nadějně, ale pak dali Zip s Krtkem hlavy dohromady a bylo zaděláno na zážitky. A já slíbil, že s nimi pojedu jako šofér. To teda nedopadlo a tak jsem se v neděli strojil i já v Praze do vodáckýho. 

      Botič. Pro ty, kdo už někdy nějakou vodu jeli, to určitě není jméno toku neznámé. Jde vlastně o bývalou pražskou stoku, do které ústily odpady velké části Prahy. To je ale naštěstí minulost a tak už se dnes není nutné před vyjetím dezinfikovat. 

      Jde o úzký tok, do kterého jednou v roce vletí z Hostivařský přehrady spousta kubíků vody navíc. Horní úsek je vlastně potok tekoucí mezi stromy, takže o bodovací místa není nouze. Lákadel a lapadel pro nezkušené posádky je tu víc než dost. A to se pak dějí věci. Spodní úsek je pak betonový/kamenný koryto s vyššími břehy, kde není moc kde zastavit. Na horním úseku je několik stupňů, nejzáludnější je pak jez Marcela. Ten je pro opravdové skokany. Spodní úsek je zpestřen několika schody/stupni, z nichž nejvyšší je "Gröbovka", kdy už voda padá docela hluboko. Velkým tahákem pro splutí Rio Botičo je pak průjezd několika různě dlouhými tunely pod zástavbou. Nejdelším je pak ten poslední, s necelým kilometrem délky, který podchází Vyšehrad a ústí až do Vltavy. A tam už se opravdu uplatní i dobrá čelovka. 

      Odzkoušeno a najeto máme, třeba se z toho stane další kroužková akce. Hlavně tedy pro ty, co s námi vydrží, není to moc pro nováčky. 

P.S.: Opravdu nejsem zastáncem masových vodáckých akcí, kdy není kam máchnout pádlem a sjel jsem už kdejakou sotva tekoucí hrůzu, ale tohle nakonec zase taková hrůza nebyla. 

P.P.S.: Fotky už jsou v albu, na videu se maká... Jo, možná bude i pár pohyblivejch obrázků, vytáhl jsem novou (a) jedenáctiletou outdoor kameru, která nikdy nenatočila ani záběr...